Článek: Endemitní Madagaskar
Podle encyklopedie je organismus vyskytující se na určitém daném území nebo v areálu o rozloze třeba jen několika metrů čtverečních nazýván endemickým. Do českého jazyka přeloženo, jedná se o tvora, žijícího jen na jednom konkrétním místě. Pokud ovšem vezmete třeba afrického švába, žijícího na maličké lokalitě kdesi v pralesích Konga, kde byl endemitem, a přivezete si ho domů, kde se z důvodu nepřítomnosti jeho přirozených nepřátel přemnoží a zamoří váš byt, tak tento hmyzí druh již endemitem není, i když se vyskytuje jen u vás (zatím). Jeho původní africký kmen si ale i nadále toto privilegium ponechává.
Jsou místa na zeměkouli, kde se to endemity "jen hemží". Vzpomeňme například souostroví Galapág. Charles Darwin zde vyvinul evoluční teorii právě na základě studia endemických živočichů obývajících jednotlivé ostrovy.
Tvorové izolovaní na sopečných ostrovech bez možnosti migrace vytvořili velké množství druhů specializovaných na konkrétní lokalitu a její potravní možnosti.
Jsou známy nálezy živočichů fixovaných jen na jeden konkrétní druh epifytních rostliny rostoucích pouze v daném pásu konkrétního pralesního stromu. Toto chování bohužel přináší i veliké nebezpečí nenávratné ztráty těchto živočišných druhů. Příčinou může být živelná katastrofa anebo necitlivý přístup lidí. Příkladem je příběh australského vakovlka, ale hlavním symbolem tohoto jevu je blboun nejapný nebo-li Dronte mauricijský.
Kdybychom vytvořili žebříček míst s nevětším počtem endemických druhů v poměru k ploše území, tak by pravděpodobně první místo obsadil Madagaskar. Na ploše více než 587 000 km čtverečních tohoto ostrova žije přes 80% unikátních živočišných druhů. Madagaskar se před 230 miliony oddělil od prakontinentu Gondwany a zahájil svou sólovou plavbu.Ta pokračuje dodnes, rychlostí 2cm za rok směrem na jihovýchod. Na palubě této Noemovi archy zůstala posádka tvořená tvory z kontinentu, s kterým ostrov v průběhu času sousedil. Entomologové v pralesích východního Madagaskaru studují motýly, jejichž prapředky lze spatřit v dnešní Amazonii a západní opadavé lesy obývají želvy podobné africkým druhů. Každý z přibližně 200 000 doposud popsaných druhů místních živočichů se ostrovnímu životu přizpůsobil po svém a vytvořil místní unikátní formu.
Nejznámějším madagaskarským obyvatelem je bezesporu lemur. Tyto poloopice dosahují velikosti od 12 do 60cm. Největším madagaskarským lemurem je 10 kg vážící Indri Indri, který téměř nemá ocas a je znám podle hlasitého křiku vzdáleně připomínajícího pláč dítěte. Tímto voláním se na veliké vzdálenosti svolávají rodinné klany a vymezují si tím teritorium. Indri obývá deštné lesy na západě ostrova. S ním zde žije i druhý největší a nejkrásnější druh lemura - Sifaka velký diadémový. Sifakové jsou věčnými stromovými poutníky. Neustále se pohybují v korunách stromů a konzumují listy. V oblastech jižního Madagaskaru si Sifakové vyvinuli zajímavou metodu ve zdolávání prostoru mezi stromy. Jižní části ostrova jsou porostlé trnitou buší. Přeskakování ze stromu na strom je díky naostřeným bodlinám různých kaktusů takřka nemožné a tak se Sifaka werreaux's naučil tančit. Když jeden "chutný" strom Sifakové oškubou, tak prostě slezou na zem a k dalšímu stromu dobaletí vzpřímeně po zadních. Jejich chápavé končetiny neumožňují ani chůzi po čtyřech a tak využívají jakési přískoky. Tato akce vypadá jako baletní tanec. Noční lemuři mohou vzdáleně připomínat australské medvídky koala nebo africké komby. Sportive lemur je výhradně noční tvor, který přes den spí v dutinách stromů. V období deštů si staví hnízda z listí. Nejmenšími lemuřími zástupci jsou makiové. Angličtina jim přiřadila jméno mouse lemur, nebo-li lemuři myší. Ti zase připomínají asijské nártouny. Žijí i podobným nočním způsobem života.
Další velice rozsáhlou skupinou neméně zajímavých endemitů jsou obojživelníci. Madagaskar je doslova rájem herpetologů. (Herpetologie je věda o plazech a obojživelnících.) Na ostrově žije více jak 360 druhů plazů a z toho je 92% edemitních. Každým rokem jsou objevovány nové druhy a tak tato čísla nejsou ani zdaleka konečná.
Hlavním lákadlem jsou chameleoni. Na ostrově naleznete polovinu všech světových druhů. Žije zde jak největší, tak i nejmenší chameleon na světě. Příbuzný jihoamerického leguána se na stejné lokalitě potkává s poddruhem krokodýla nilského. Malí noční gekoni se převlékli do pestrých barev a přehodili se na denní aktivitu. Adaptací na madagaskarské podmínky a denní život se z nich staly Felsumy. Jiní gekoni dotáhli schopnost splynout s okolím do virtuozity v podobě madagaskarských uroplatů. Seznam druhů madagaskarských opeřenců se zdá na první pohled se svými 283 položkami poněkud skromný. Z tohoto počtu je 37 edemických rodů, což je více, než v jakémkoliv africkém regionu.
Každým dnem a s každou expedicí jsou na Madagaskaru popisovány nové druhy. Nejedná se jen nějaký skrytě žijící drobný hmyz, ale v nedávné době byl popsán v severním regionu i nový druh lemura. O to smutnější je fakt, že Madagaskar dnešních dnů je mohutně odlesňován a hoří stovkami požárů. Ty jsou zakládány nikoli pro získávání půdy, jako je tomu například v Jižní Americe, ale z hlouposti anebo z protestu proti momentální vládní politice. A tak endemická Noemova archa přichází s každou minutou o své unikátní obyvatele, které v mnoha případech vědci ani nestihli pojmenovat...
