Článek: Jak se fotí žraloci
Snímek vznikl jako druhotný produkt při natáčení mého dokumentárního filmu Interactions. Ten má přinést důkaz o možnosti bezpečného potápění mezi tygřími žraloky i přes jejich vyhlášenou lidožravost. Toho dne byla špatná viditelnost a tak se nedalo moc natáčet. Vyměnili jsme si s Richardem Jaroňkem úlohy. On se stal kameramanem a já si převzal jeho Nikon D200. Říkal jsem si, že vyfotím nějaké snímky pro Fotoaparát.cz a mé osobní promo. Richard při té příležitosti natočí nějaké pracovní záběry pro sponzory. Navíc, sice nemáme s Richardem ohledně autorských práv žádné problémy, ale přeci jen, vlastní fotka je vlastní fotka. Jeho podvodní fototechniku znám docela dobře, protože ji pravidelně využívám při našich společných cestách. Systém focení útočícího žraloka je zdánlivě snadný. Kolega "návnadář" se v hloubce 7m usadí těsně za fotografova záda a předhazuje mrtvé sardinky co nejblíže objektivu. Zvolili jsme hodně široké ohnisko (16mm f/2,8) nejen pro jeho schopnost obsáhnout velkou část žraloka, ale i pro jeho maximální hlubku ostrosti. Takže žraločí čelist ve chvíli expozice jsou od potápěče maximálně 20 cm. Samotné focení pak spočívá v nadhození návnady a v mém plynulém přeostřování na torzo sardinky. Návnadář sleduje připlouvající žraloky a ve chvilce útoku zakřičí do automatiky - což jsem já slyším jako temné zahučení. Vteřinu po signálu zmáčknu spoušť v režimu sériového snímání, stále zaostřen na sardinku. Blesk byl stažen za tělo fotoaparátu a odkloněn mírně bokem, aby neosvětloval svým zábleskem částice planktonu a tudíž nezhoršoval již tak špatnou viditelnost. Žraloci se v průběho focení stávají agresivnějšími a mockrát se stalo, že se mi nějaký snaživec pokusil ukousnout blesk nebo nějakou lesklou část výstroje. Nejnebezpečnější pak byla situace, kdy se mi žralok (2 m) dostal mezi ventil tlakové láhve a hlavu. Udělal ze sebe něco jako šálu se zubama. Musel jsem rychle odhodit fotoaparát (ten nezmizel v hlubině, protože byl ke mně připoután lankem na karabině) a oběma rukama nájezdníka v předklonu přehodit přes hlavu. Žralok byl možná ještě o něco vyjukanější než já. Za dobu focení nás poměrně silný proud odnesl dobré tři kilometry od místa zanoření. Rozhodně kolegům turistickým potápěčům nedoporučuji zkoušet podobné aktivity . Tyto "hrádky" jsme si dovolili po třech letech aktivní práce se žraloky a je k nim potřeba veliká dávka nejen potápěčských zkušeností, ale i znalostí o chování těchto paryb. Například pouhý strach a zvýšení tepové frekvence může u některých druhů žraloků vyvolet přímý útok, a to pak zbývá jen pár vteřin na rozmluvení mu jeho úmyslu. Je potřeba mít kolem sebe kvalitní profesionální tým, na který se dá za všech okolností spolehnout.
